Při volbě oken většina stavebníků řeší hlavně rámy – dřevěná, plastová nebo hliníková okna. Je to z pohledu odborníka to podstatné? Čím by se měl především řídit výběr oken?
Stavebník by měl především konzultovat výběr rámů přímo s výrobcem. Podstatné je to v případě, že stavebník požaduje např. nadměrné rozměry oken nebo skel. Plast, dřevo i hliník mají svoje limity. Podle mě je nejlepší začít již před stavbou a se studií nebo plány se poradit přímo s výrobcem oken a dveří, který je schopen upozornit na potencionální problémy. Dám příklad. Stavebník počítá do své stavby s plastovými okny. Po hrubé stavbě začne řešit okna a dveře a zjistí, že v plastu nelze vyrobit balkonové dveře vysoké 2600mm. Pokud už je hrubá stavba hotová, těžko něco změní. A bude muset zvolit hliník, který je násobně dražší.
Do jaké míry se na vlastnostech oken podílí rám a do jaké samotná zasklená plocha?
Záleží o jakých vlastnostech se bavíme. Pokud jde o tepelné vlastnosti oken, obecně platí, že čím je větší plocha skla, tím je Uw okna lepší.
Do běžného rodinného domu stavebníci zpravidla objednají jednotný typ oken. Velké prosklení má ale významný vliv na teplotní bilanci a klima. Má u RD smysl odlišit – z hlediska zasklení – např. okna na sever, okna na jih, apod.?
V dnešní době pasivních staveb se již používají speciální skla s vyšším solárním faktorem. To znamená, že tyto skla Vám do interiéru pustí více slunce popř. tepla. Pokud ale stavebník staví nízkoenergetický dům, kde není požadavek na rekuperaci nebo solární zisky, není třeba tato speciální skla používat. Otázkou je, jak to bude v budoucnu, jestli se pasivní stavby nestanou standardem.
Jakých chyb se podle vás stavebníci při výběru oken (zasklení) nejčastěji dopouštějí?
Zásadních chyb se dopouštějí již projektanti ve fázi projektu. Nemůžeme jim to ale dávat za vinu, když na vysokých školách je otvorovým výplním věnována jedna přednáška. Největší chybou obecně ale je to, že stavebníci začnou okna řešit až po fázi hrubé stavby, kdy už se složitě něco předělává, viz. příklad z předchozí otázky. Pokud se poradí před začátkem stavby přímo s výrobcem oken, zjistí jaká jsou úskalí např. velkých zasklených ploch. Dobrý výrobce oken je jim schopen poradit a najít kompromis, který pak dokáže ušetřit hromadu starostí a hlavně finančních prostředků.
Izolační trojskla byla donedávna spíše luxusem, dnes se už stávají běžnou záležitostí, ba díky zpřísněným energetickým normám i nutností. Znamená to, že dvojsklům u obytných staveb definitivně „odzvonilo“?
Izolační trojskla jsou dnes jednoznačně standardem. Co se týče dvojskel, tyto se zejména používají na průmyslové stavby, popř. chaty, a různé další objekty, kde není požadavek na tepelnou izolaci v takové míře. Můžeme ale říct, že podíl trojskel neustále roste, u našich partnerů je to kolem 70-80%.
Poměrně často se používala také izolační dvojskla s integrovanou membránou Heat Mirror. Splní tato výplň současné přísné energetické parametry? Doporučil byste je jako alternativu trojskel?
Heat mirror bych doporučil u oken, kde už nelze (zejména kvůli tloušťce rámů a váze) použít trojskla, tedy do rekonstrukcí. Jako alternativu trojskel no nových staveb bych ho ale nedoporučil. Tam jste se schopen dostat na lepší hodnoty.
O kolik je trojsklo (okno s trojsklem) řádově těžší než dvojsklo? Má to nějaké důsledky na konstrukci oken, případně parapetu? (masivnější rámy, xxxx)
To je jednoduché. Pokud budeme počítat, že skla mají stejnou tloušťku 4mm u dvojskel i trojskel, vychází, že trojsklo bude o 1/3 těžší než dvojsklo. V dnešní době se ale používají velké formáty skel, kde musíme používat silnější skla, např. 6mm. To pak váha skel stoupá. Např. váha dvojskla, které má 4m2 bude cca. 80kg. Naproti tomu trojsklo by mělo 120 Kg. Na takové sklo ale musíte použít 6mm sklo, takže by vážilo cca 160 kg a to už je práce pro jeřáb.
Architekti mají v oblibě okna s tenkými rámy (s minimální pohledovou šířkou), která maximálně uvolňují výhled ven. Hodí se i pro trojskla – vyžaduje to nějaká speciální řešení?
Ano to je docela velký problém u dnešních staveb. Architekt navrhne velké okno s co nejmenším rámem, ale už nezjišťuje, zda je vůbec takovéto okno někdo schopen vyrobit. Je to vždy o kompromisu. Závisí to i na kování, které má rovněž nějaké limity. Stavebníci by si měli uvědomit, zda jim stojí za to mít obrovské prosklené stěny, za cenu vyšších nákladů (dražší sklo, dražší manipulace se sklem, dražší rámy, dražší kování). Například bude-li chtít stavebník prosklenou fixní stěnu o šířce 3000mm a výšce 2400mm a bude trvat na jedné ploše skla bez dělení, čekají ho desetitisícové náklady navíc. Přitom by stačilo okno rozdělit na půl, nebo otvor zmenšit o metr.
